Jednou denně jinak

Nový rok je tu a s ním i naše touha, přání a dostatek energie začít jinak. Alespoň s něčím. Klasikou jsou zhubnout, naučit se jazyk a přestat kouřit.

Mohla bych psát o tom, jak si správně, reálně a termínově vytyčit cíl, jak si ho rozdělit na jednotlivé kroky a zvládnout vydržet. O tom už bylo napsáno tolik, že je to zbytečné. Navíc všichni víme, že pokud něco opravdu chceme, tak nečekáme na Nový rok, prvního v měsíci, nebo pondělí, zkrátka to uděláme hned.

Bude bohatě stačit, když budeme každý den dělat po celý rok 2016 jednu věc jinak. Znovu objevíme sami sebe, vybočíme ze stereotypu a ještě o pár let utečeme panu Alzheimrovi.  

Není třeba velkých akcí. Stačí, když pojedeme do práce jinou cestou, vyčistíme si zuby druhou rukou (docela fuška, zkuste to), vyneseme koš v úterý namísto ve středu, staré oblečení nehodíme do popelnice, ale odneseme do charity, kolegovi nenapíšeme mail, ale zajdeme za ním osobně atd. Opravdu malé věci. Nijak na sebe netlačme. Různých stresorů se nám během dne nahromadí víc než dost.

Malé věci vytvářejí ty velké. Pyramidy v Egyptě nepostavili za den, vznikaly postupným vršením kvádrů.   Začněme tedy s malými změnami, ty velké přijdou postupně také.