Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Příběh tří zastávek

20. 01. 2011 15:15:15
„Paninko, kam to jedete s takovým pěkným pórkem?“ hlaholil v autobusu starší muž sedící naproti dámě v nejlepších letech, které z květované nákupní tašky vyčuhovala pořádná pórková tyč. Spadal do kategorie, kterou jsem si nazvala Kontaktní cestující. Ta se dále dělí na dvě podskupiny – první je milá a pohodová, druhá na zabití.

Stála jsem nad nimi a pána jsem odhadovala na exemplář Kontaktní cestující 2. Nedalo se mu uniknout.

„Jedu domů,“ špitla dáma, hlavu otočila k oknu a snažila se stát neviditelnou.

„A copá budete vařit?“

„Pórkovou polívku,“ odpověděla dáma, aniž se na prošedivělého muže s masivním zlatým prstenem na pravém prostředníku podívala. Bylo vidět, že považuje vynucenou konverzaci za ukončenou.

Ne však bodrý muž: „Poctivou domácí polívčičku bych si taky dal líbit. Ale nejlíp vařej stejně v hospodě. Musím to vědět, chodím tam každej den.“

Dáma mlčela a podle výrazu tváře se vrátila k původní myšlence neviditelnosti. Zdálo se, že si přeříkává všechna zaklínadla z dětství a doufala, že některé zabere.

„Dám si tam večeři, svý tři pivíčka a pak jdu domů.“ Trochu na to vypadal.

Dáma se dál dívala z okna.

„To víte, doma na mě nikdo nečeká. Žena mi loni umřela a já jsem bez ní úplně ztracenej. Hrozně mi chybí. Doma ně mě všechno padá, všude ji vidím. Děti se nám rozutekly do světa a já tu zbyl sám. Přijedou na skok jednou za rok. Co žena umřela, chtějí, abych šel bydlet k nim, ale co bych tam dělal. Řeč neumím, celej den jsou v práci, děti ve škole a na starýho dědka není nikdo zvědavej.“

Moje původní teorie o Kontaktním cestujícím 2 vzala za své.

Dáma se na něj podívala: „To vám musí být smutno.“

„Je. Proto chodím do tý hospody a kecám tam s chlapama. Koukáme na fotbal, na hokej, pak přijdu a jdu spát. Ženě by se to nelíbilo, ale vím, že mě chápe. Ona mě chápala dycky, proto jsem jí neběhal za jinejma.“

Autobus zastavil, pán vystupoval a s úsměvem se loučil s dámou: „Tak se mějte, paninko, a ať se vám ta polívka povede.“

„Děkuju a .. na shledanou.“ Dívala se na něj, jak vystupuje a do očí jí vstoupil smutek a pochopení.

Někdy stačí jen mlčet, naslouchat a během chvíle zjistíte, že věci nejsou takové, jak na první pohled vypadají. Ze spolucestujícího, který se s vámi dá proti vaší vůli do hovoru, se může vyklubat osamělý, nešťastný člověk, kterému udělá radost i chvilková konverzace mezi třemi zastávkami.

Autor: Radka Lankašová | čtvrtek 20.1.2011 15:15 | karma článku: 27.71 | přečteno: 1777x

Další články blogera

Radka Lankašová

Buddy program a jeho výsledky

Nedávno jsem školila šikovné kosmetičky na time management a prokrastinaci. Účastnice byly z celé České republiky, neznaly se.

12.4.2017 v 13:10 | Karma článku: 9.15 | Přečteno: 399 | Diskuse

Radka Lankašová

Využití myšlenkové mapy při prezentaci

Pro spoustu lidí se slovo prezentace rovná powerpointové slidy. Ty mohou být různé kvality – zasekané textem natolik, že vás chytá pomalu psotník, jen se na ně podíváte, natož abyste je četli.

1.4.2017 v 8:49 | Karma článku: 7.68 | Přečteno: 256 | Diskuse

Radka Lankašová

Park v centru Liberce? Blýská se na zelené časy.

Mám ráda přírodu a v centru Liberce mi chybí. Okolo města je zeleně dost, ale uvnitř města najít strom a květinu je téměř zázrak. Zašla jsem včera za primátorem Tiborem Batthyánym v rámci setkání s veřejností.

27.1.2016 v 16:15 | Karma článku: 7.21 | Přečteno: 240 | Diskuse

Radka Lankašová

Jednou denně jinak

Nový rok je tu a s ním i naše touha, přání a dostatek energie začít jinak. Alespoň s něčím. Klasikou jsou zhubnout, naučit se jazyk a přestat kouřit.

11.1.2016 v 14:30 | Karma článku: 6.34 | Přečteno: 332 | Diskuse

Další články z rubriky Ona

Alena Suchopárová

A už jsme v hrsti Ďáblova oka.

Před lety do našeho domu uhodil blesk. Vyprávění o tom, jak jsme pojišťovně dokazovali, že udeřil do osmi předmětů najednou, je možná také dobrá historka pro blog, ale dnes to bude o něčem jiném.

17.11.2017 v 21:21 | Karma článku: 16.43 | Přečteno: 608 | Diskuse

Veronika Horáčková

Týden 45: 23 hodin ve Wroclawi

Minulý týden jsem se svým drahým podnikla dvoudenní výlet do polské Wroclawi. Musela jsem přitom překonat fobii z cestování autobusem a absolvovat pětihodinovou cestu tam a zase zpět.

17.11.2017 v 20:54 | Karma článku: 7.93 | Přečteno: 245 | Diskuse

Radka Svobodová

Patříte mezi rodinné outsidery?

Někteří z nás moc dobře znají ten pocit, jaké to je, být outsiderem. Existuje mnoho lidí s osudem ošklivého káčátka, které bylo vyhoštěncem ve vlastní rodině jen proto, že ve skutečnosti bylo labutí.

17.11.2017 v 13:16 | Karma článku: 13.37 | Přečteno: 453 | Diskuse

Iva Votočková

Já mám svaly, Ty máš čáry

Ona: "Běž se postavit někam dál ode mě, třeba na druhou stranu sálu. Nemůžu se na Tebe dívat!" Já: "Proč?" Ona: "Mám depresi z Tvých svalů."

16.11.2017 v 14:19 | Karma článku: 11.00 | Přečteno: 480 | Diskuse

Alena Suchopárová

A už jsme v hrsti Ďáblova oka.

Před lety do našeho domu uhodil blesk. Vyprávění o tom, jak jsme pojišťovně dokazovali, že udeřil do osmi předmětů najednou, je možná také dobrá historka pro blog, ale dnes to bude o něčem jiném.

15.11.2017 v 22:17 | Karma článku: 8.15 | Přečteno: 284 | Diskuse
Počet článků 55 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1756

Jsem volnočasová cestovatelka, milovnice lidí a brambor na loupačku.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.